3. dhatu kshaya vriddhi chikitsa Kayachikitsa

yashchauhan0912 10 views 19 slides Sep 21, 2025
Slide 1
Slide 1 of 19
Slide 1
1
Slide 2
2
Slide 3
3
Slide 4
4
Slide 5
5
Slide 6
6
Slide 7
7
Slide 8
8
Slide 9
9
Slide 10
10
Slide 11
11
Slide 12
12
Slide 13
13
Slide 14
14
Slide 15
15
Slide 16
16
Slide 17
17
Slide 18
18
Slide 19
19

About This Presentation

Kayachikitsa final prof topic


Slide Content

Dhatu Kshaya Vriddhi Chikitsa Dr. Gouri Chauhan Consultant, Associate professor Department of Kayachikitsa AIAMH

Subtitle: * Understanding the Balance and Imbalance of Bodily Tissues *Presented by: * [Dr. Gouri Chauhan] * Date: * [17/4/2025] Title: * Dhatu Kshaya and Vriddhi in Ayurveda

Dhatus are the basic tissues that support the body. Ayurveda describes  *7 Dhatus *: 1. Rasa (Plasma ) 2. Rakta (Blood) 3 . Mamsa (Muscle ) 4. Meda (Fat) 5 . Asthi (Bone) 6 . Majja (Bone marrow and nervous tissue) 7 . Shukra (Reproductive tissue) Introduction to Dhatu *

( Plasma/Tissue Fluid) - Dryness of the skin - Fatigue or tiredness - Loss of taste ( Aruchi ) - Thirst ( Trishna ) - Dizziness ( Bhrama Rasa Dhatu Kshaya * रसक्षये हृत्पीडाकम्पशून्यतास्तृष्णा च । (सु.सू. 15/13) घट्टते सहते शब्दं नोच्चैर्द्रवति शूल्यते । हृदयं ताम्यति स्वल्पचेष्टस्यापि रसक्षये ॥ Charak sutr 17/64 रसे रौक्ष्यं श्रमः शोषो ग्लानिः शब्दासहिष्णुता । (अ.हृ.सू. 11/17)

(Blood ) - Pallor (skin, nails, eyes) - Fatigue - Dizziness or giddiness - Shortness of breath - Cold extremities शोणितक्षये त्वक्पारुष्यमम्लशीतप्रार्थना सिराशैथिल्यं च । (सु.सू. 15/19 ) परुषा स्फुटिता म्लाना त्वग्रूक्षा रक्तसंक्षये । Ch.Su . 17/65 रक्तेऽम्लशिशिरप्रीतिशिराशैथिल्यरूक्षताः ॥ (अ.हृ.सू. 11/17) Rakta Dhatu Kshaya

(Muscle Tissue) - Muscle wasting - Lack of physical strength - Looseness of joints - Fatigue upon minimal effort - Sunken appearance in cheeks and limbs मांसक्षये विशेषेण स्फिग्ग्रीवोदरशुष्कता ।। (च.सू. 17/65) Mamsa Dhatu Kshaya

(Fat/Adipose Tissue) - Emaciation (weight loss) - Dryness of body - Weakness Cracking of joints - Increased sensitivity to cold सन्धीनां स्फुटनं ग्लानिरक्ष्णोरायास एव च । लक्षणं मेदसि क्षीणे तनुत्वं चोदरस्य च ।। (च.सू . 17/66 मेदःक्षये प्लीहाभिवृद्धिः सन्धिशून्यता रौक्ष्यं मेदुरमांसप्रार्थना च ।(सु.सू.15/9) प्लीहवृद्धिकटीस्वापसन्धिशून्यताङ्गरौक्ष्यकार्श्वश्रमशोषमेदुरमांसाभिला-षैर्मासक्षयोक्तैश्चमेदः(अ.सं.सू 19/9 Meda Dhatu Kshaya

(Bone Tissue) - Joint pain - Weak bones (prone to fractures) - Hair fall - Teeth problems - Nail brittleness अस्थिक्षयेऽस्थिशूलं दन्तनखभङ्गो रौक्ष्यं च । (सु.सू. 15/13 ) केशलोमनखश्मश्रुद्विजप्रपतनं श्रमः । ज्ञेयमस्थिक्षये लिङ्ग सन्धिशैथिल्यमेव च ॥ (च.सू. 17/67) दन्तनखरोमकेशशातनरौक्ष्यपारुष्यसन्धिशैथिल्यास्थितोदास्थिबद्धमांसा-भिलाषैरस्थि ( अ.स.सू. 19/6 Asthi Dhatu Kshaya

6. ** (Bone Marrow/Nerve Tissue) - Dizziness - Tiredness - Feeling of emptiness in bones - Eye disorders ( Majja is related to ocular strength) - Fear and anxiety. मज्जक्षयेऽल्पशुक्रता पर्वभेदोऽस्थिनिस्तोदोऽस्थिशून्यता च । (सु.सू. 15/13) शीर्यन्त इव चास्थीनि दुर्बलानि लघूनि च । प्रततं वातरोगीणि क्षीणे मज्जनि देहिन l म Ch. Su.17/68 अस्थिसौषिर्यनिस्तोददौर्बल्यभ्रमतमोदर्शनैर्मज्जा । (अ.सं.सू. 19/6) Majja Dhatu Kshaya

7. ** (Reproductive Tissue) - Low libido - Erectile dysfunction - Infertility - Seminal disorders - Lack of vitality and glow दौर्बल्यं मुखशोषश्च पाण्डुत्वं सदनं श्रमः । क्लैब्यं शुक्राविसर्गश्च क्षीणशुक्रस्य लक्षणम् ॥ (च.सू. 17/69) शुक्रक्षये मेढ्रवृषणवेदनाऽशक्तिमैथुने चिराद्वा प्रसेकः, प्रसेके चाल्परक्तशुक्रदर्शनम् ॥ (सु.सू. 15/3) शुक्रे चिरात् प्रसिच्येत शुक्रं शोणितमेव वा । तोदोऽत्यर्थं वृषणयोर्मेद्रं धूमायतीव च ॥ As. Hr. Su. 11/20 Shukra Dhatu Kshaya

रसोऽतिवृद्धो हृदयोत्क्लेदं प्रसेकं चापादयति । (सु.सू. 15/19 ) प्रसेकारोचकास्यवैरस्यहृल्लासस्त्रोतोरोधस्वादुद्वेषाङ्गमर्दादिभिरन्यैश्च श्लेष्म-विकारप्रायैः रसः । Rasa dhatu vriddhi

रक्तं रक्ताङ्गाक्षितां सिरापूर्णत्वं च । (सु.सू. 15/19) कुष्ठविसर्पपिटकासृग्दराक्षिमुखमेद्गुददाहगुल्मविद्रधिप्लीहव्यङ्गकामलाग्नि-नाशतमः प्रवेश रक्ताङ्गनेत्रतावातरक्तपित्तादिभिरन्यैश्च पित्तविकारप्रायैरसृक् । (अ.सं.सू. 19/4) Rakta vriddhi

मांसं स्फिग्गण्डौष्ठोपस्थोरुबाहुजङ्घासु वृद्धि गुरुगात्रतां च । (सु.सू. 15/19) गलगण्डगण्डमालार्बुदग्रन्थि तालुजिह्वाकण्ठरोगस्फिग्गलौष्ठबाहूदरोरु-जङ्गागौरववृद्धिभिः श्लेष्मरक्तविकार प्रायैश्च मांसम् । (अ.सं.सू. 19/4) Mansa vriddhi

मेदः स्निग्धाङ्गतामुदरपार्श्ववृद्धि कासश्वासादीन् दौर्गन्ध्यं च । (सु.सू. 15/19) प्रमेहपूर्वरूपैःस्थौल्योपद्रवैश्चान्यैरपिश्लेष्मरक्तमांसविकारप्रायैर्मेदः । (अ.सं.सू. 19/4) Meda vriddhi

अस्थ्यध्यस्थीन्यधिदन्तांश्च । (सु.सू. 15/19) अध्यस्थिभिरधिदन्तैश्चास्थि । (अ.सं.सू. 19/4) Asthi vriddhi

मज्जा सर्वाङ्गनेत्रगौरवं च । (सु.सू. 15/19) नेत्राङ्ग-रक्तगौरवैः पर्वसु च स्थूलमूलारुभिर्मज्जा । (अ.सं.सं. 11/12 Majja vriddhi

शुक्रं शुक्राश्मरीमतिप्रादुर्भावं च । (सु.सू. 15/19) अतिस्त्रीकामतां वृद्धं शुक्रं शुक्राश्मरीमपि । (अ.हृ.सू. 11/12) Shukra vriddhi

दोषाः क्षीणा बृंहयितव्याः, कुपित्ताः प्रशमयितव्याः, वृद्धा निर्हर्तव्याः, समाः परिपाल्या इति सिद्धान्तः (सु.चि. 33/3 जो दोष धातु-मलादि आदि क्षीणता को प्राप्त हुए हैं उनका वृद्धि कर, जो वृद्धि को प्राप्त हुए है। उनका निर्हरण कर, जो कुपित्त हुए हों उनका प्रशमन कर तथा उपरोक्त की साम्यावस्था बनाये रखने के लिए प्रयत्न करना चाहिए यही चिकित्सा सिद्धांत है। यथा- Chikitsa sutra

विशेषाद्रक्तवृद्धयुत्थान् रक्तस्रुतिविरेचनैः । मांसवृद्धिभवान् रोगाञ् शस्त्रक्षाराग्निकर्मभिः ।। स्थौल्यकार्योपचारेण मेदोजानस्थिसंक्षयात् ।जातान्क्षीरघृतैस्तिक्तसंयुतैर्वस्तिभिस्तथा ।। रक्त वृद्धि में- रक्तविस्रावण एवं विरेचन मांस वृद्दि में- शस्त्र, क्षार तथा अग्नि कर्म मेद वृद्धि में- कृशता कारक एवं स्थौल्य के समान अस्थि क्षय में- दुग्ध, घृत का सेवन तथा तिक्त रसयुक्त वस्यिों का प्रयोग । मज्जा-युक्त क्षय में- मधुर, तिक्त, रस प्रधान आहार एवं औषध का प्रयोग । Cont…