Buddhistické inspirace pro psychedelickou terapii

Tato přednáška propojuje tři inspirativní oblasti – psychedeliky asistovanou psychoterapii, kontemplativní neurovědu a buddhistickou psychologii – a nabízí originální fenomenologický pohled na lidské vědomí, vznik psychických potíží i možnosti hlubokého uzdravení a transformace.
Zaměříme se mimo jiné na to, jak může zkušenost rozpouštění ega podpořit terapeutickou změnu a rozvíjet soucit k sobě i k druhým. Budeme se věnovat výzvám, které psychedelická práce přináší a ukážeme si, jak je lze zpracovat v rámci všímavostí poučené psychoterapie i sekulárně duchovní integrace. Vysvětlíme si, jak mohou tradiční abhidhammické matice pomoci moudře uchopit změněné stavy vědomí a jak můžeme tradiční buddhistické vhledy do našeho prožívání využít při tvorbě moderní metodiky psychedelické terapie.
Přednáška je určena psychoterapeutům, psychologům, výzkumníkům a všem, kdo se zajímají o sekulární spiritualitu, kontemplativní přístupy a inovace v oblasti léčby a transformace vědomí. Nabízí inspiraci k rozvoji eticky zakotvené, všímavostí poučené psychedelické integrace a otevírá prostor pro dialog mezi introspektivní moudrostí buddhismu a současnou vědeckou psychologií vědomí.

1. Buddhistické inspirace pro psychedelickou terapii PhDr. Jan Benda, Ph.D. diABASIs 30. září 2025

2. Co nás čeká? Fenomenologie psychedelické zkušenosti – terapeutická a ontologická integrace Sekulární spiritualita a sekulární buddhismus Kognitivní věda, psychedeliky-asistovaná psychoterapie a abhidhammické matice Eticko-psychologické souvislosti prožívání Kvality a kompetence poskytovatele psychedeliky asistované psychoterapie Buddhismus a výzvy psychedelických zkušeností Aktuální výzvy PAP

3. YouTube.com/@JanBenda

4. BREAKING NEWS

5. Fenomenologie psychedelické zkušenosti Změny vnímání Změny v prožívání sebe sama (rozpuštění ega, nesebestředná perspektiva) Intenzivní emoční zkušenosti (Znovu)prožití traumatu (helioskop) Konfrontace s vlastním stínem Archetypální, mytologické a spirituální zážitky Mystické a transcendentní zážitky Psychologické vhledy (sebepoznávání, vhledy do vztahů, minulosti…) Přijetí a emoční uvolnění Pocit propojenosti

6. Cíle psychoterapie a cíle spirituální praxe Psychoterapie Eliminace pocitů méněcennosti, naučené bezmocnosti a různých strachů, které nám brání být sami sebou (sebepřijetí) Sebepoznávání, „zvědomování nevědomého“ Budování vlastních hranic a schopnosti sebeprosazení „Přeprogramování“ patologických vzorců chování a prožívání Řešení vztahových problémů spirituální praxe Poznání nejzazší reality, vhled do procesů, jimiž mysl konstruuje iluzi Já a světa Sjednocení s Bohem či Absolutnem Dosažení nepřipoutanosti k Já i ke světu „Očištění“ mysli od neetické motivace (chtivost, nenávist, zaslepenost) Rozvinutí univerzální lásky a soucitu (srov. Engler , 1984)

7. Terapeutická a ontologická integrace Terapeutická integrace Proces zaměřený na zpracování psychických problémů či symptomů vyvolaných psychedelickými zážitky. Cílem je postupně začlenit nové vhledy a lekce do každodenní reality tak, aby vedly k větší vnitřní integritě a rovnováze i k pozitivním změnám navenek (ve stylu života, vztazích, práci atd.) Ontologická integrace Týká se oblastí metafyzických, duchovních a filozofických představ o existenci a našem vztahu k ní. Psychedelické zážitky na této úrovni mohou zásadně změnit naše vnímání reality – vytvářet nové „mapy“ světa, reorganizovat osobní významy a vést k novým přesvědčením o povaze reality a našem místě v ní. (viz např. Aixalà , 2022) LÉČENÍ ZRANĚNÉHO JÁ ROZVÍJENÍ AUTENTICKÉHO JÁ ROZVÍJENÍ TRANSCENDENTNÍHO JÁ

8. Sekulární, naturalistická spiritualita? V současné vědě dominuje naturalistický či materialistický světonázor podle kterého mysl a vědomí nejsou základem vesmíru, ale jsou relativně nedávným produktem složité evoluce ( Letheby , 2021). Vědecké zkoumání spirituálních zkušeností a praktik však nepředpokládá víru v nadpřirozeno, v Boha nebo nesmrtelnou duši. Sekulární spiritualita: nedogmatická forma spirituality, která není vázaná na konkrétní náboženství zaměřená na osobní zkušenost propojenosti s realitou přesahující ego a jeho cíle zakotvená v této zkušenosti + zahrnuje kognitivní, emocionální, motivační i behaviorální roviny (viz např. Walach, 201 5 ). 

9. Sekulární buddhismus? Každá fáze expanze buddhismu v minulosti přetvářela podobu Buddhova učení – vznikaly nové interpretace a nové formy praxe,. Buddhovo učení reagovalo na místní tradice a kulturu. Stejně tak i dnes na Západě dochází k tvorbě specificky západní podoby buddhismu. Buddhismus je na Západě stále více chápán jako sekulární cesta zaměřená na rozvoj lidského potenciálu, spíše než jako náboženství slibující posmrtné cíle. Moderní západní praktikové buddhismu často kombinují a propojují učení různých buddhistických škol a využívají především to, co prakticky napomáhá osvobození mysli od strastí a vede k rozvíjení soucitu. Buddhismus je v tomto pojetí vnímán jako „věda o mysli“ či praktická filozofie, kterou lze testovat v životě (u nás viz např. Frýba, 2008). Západní autoři kladou důraz na etiku a soucit a zdůrazňují, že pravým cílem dharmy není jen osobní klid mysli, ale také soucitné jednání a péče o druhé. ( Batchelor, 2015, 2017 ; Goldstein, 2002 ) S transformací buddhismu na Západě souvisí i nové pojetí buddhistické komunity (laici mají plnohodnotný přístup k dharmě).

10. Buddhismus a  současná věda Kompatibilita a  společná témata

11. Empirická epistemologie buddhismu Buddhovo učení je založené na zkušenosti a empirii, což jej výrazně přibližuje vědeckému přístupu. Staví individuální prožitou zkušenost a logický úsudek nad jakoukoli tradici nebo dogma. Za spolehlivé zdroje poznání považuje vnímání a inference, což odpovídá důrazu vědy na pozorování a racionální odvozování. Za základní vysvětlující princip reality Buddhovo učení považuje kauzalitu (příčinnost). Tento empiricko-zkušenostní základ dělá Buddhovo učení pozoruhodně kompatibilním se sekulárním, vědeckým pohledem na svět. Buddhovo učení má díky staletím pozorování lidské mysli také hluboce rozpracovanou psychologii, která se věnuje především pozitivním možnostem rozvoje mysli a změněným stavům vědomí. Tato prastará psychologie může sloužit jako zdroj hypotéz pro současný výzkum.

12. Kontemplativní výzkum

13. Kontemplativní výzkum Kontemplativní výzkum v posledních letech velmi intenzivně zkoumá, jak meditace ovlivňuje mozek a nervovou soustavu. Funkční zobrazování mozku ( fMRI ) a EEG ukazují u  dlouhodobě meditujících např. změny v aktivaci a propojení tzv. defaultní sítě (DMN, viz narativní Já), Dlouhodobě meditující vykazují v EEG také vyšší míru gamma vln souvisejících s pozorností a soucitem, a dále zvětšení objemu šedé hmoty v oblastech regulace emocí a vnímaní těla. Spojení tzv. prvního a třetího pohledu, tzn. spojení subjektivních prožitků všímavých meditujících (velmi precizní introspekce) a objektivních dat z brain- scanů – umožňuje vědcům nebývale podrobné porozumění fungování lidské mysli (srov. též neurofenomenologie , např. Lutz et al., 2025).

14. The Journal of Cognitive Neuroscience - PREPRINT

15. Kognitivní vědy a „ne-já“ Buddhismus proslul svou analýzou plynoucí mysli a zejména svou doktrínou anattá (ne-Já) – tedy myšlenkou, že stálé, neměnné ego je iluze tvořená myslí. Současná kognitivní věda a neurověda v mnohém této perspektivě dávají za pravdu (srov. např. Berkovich-Ohana et al., 2024; Gallagher , et al. 2024). Výzkumy ukazují, že subjektivní zkušenost „já“ vzniká jako konstrukt distribuovaných mozkových procesů bez centrálního místa řízení ( Gazzaniga , 2018; Northoff & Huang , 2017). Studie tzv. narativního Já naznačují, že levá hemisféra mozku funguje jako „interpretátor“, který automaticky generuje „příběhy o Já“ a tím vytváří iluzi soudržného a trvalého jáství (srov. Qin et al., 2020; Volz & Gazzaniga , 2017). Tento konstruktivistický model je v souladu s buddhistickou introspekcí, která rozlišuje mezi plynoucí zkušeností ( viññāna ) a konceptuálním Já ( attā ) – přičemž právě druhý z těchto konstruktů je zdrojem utrpení (viz Benda, 2024). Buddhistická koncepce ne-Já inspiruje nové modely mysli a stává se partnerem interdisciplinárního dialogu o povaze vědomí.

16. fenomenologický pohled na lidské vědomí A abhidhammické matice

17. Všímavost

18. NItERNÁ EMOČNÍ BOLEST

19. NItERNÁ EMOČNÍ BOLEST ZASLEPENOST NENÁVIST CHTIVOST

20. SPLYNUTÍ, ZAPLAVENÍ

21. ODSTUP

22. SOUCITNÉ PŘIJETÍ

23. SANGHA

24. PSYCHOTERAPIE

25. Abhidhammické matice Etická psychologie abhidhammy nabízí velmi podrobný „atlas“ mentálních a tělesných jevů. Tzv. abhidhammické matice lze přitom charakterizovat jako seznamy nebo katalogy, které studentům abhidhammy umožňují podrobně rozlišovat veškeré fenomény vnitřního i vnějšího světa, kterých je možné si všimnout. Jasné rozlišování jednotlivých tělesných a mentálních fenoménů, které tvoří naše prožívání, má napomoci k vhledu do podstaty těchto jevů a k dosažení moudrosti a svobody od utrpení. Příklady matic : 22 řídících schopností mysli, pět skupin lpění, pět překážek meditačního pokroku, deset mentálních nečistot, sedm faktorů probuzení, 89 typů vědomí, 52 mentálních faktorů… Abhidhammické matice lze využívat při terapeutické i ontologické integraci. (srov. např. Benda & Horák, 2008)

26. Matice podmíněného vznikání Nevědomost Formace Vědomí Mysl a tělo Smyslové základny Kontakt Zánik ego stavu Vznik ego stavu Nastávání Lpění Žádost Cítění (+ akce) (+ rozhodování) Řetězec podmíněného vznikání popisuje dvanáct tělesných a mentálních fenoménů, díky nimž v našem prožívání kvůli našemu nedostatečnému vhledu do povahy našich mentálních procesů cyklicky znovu a znovu vzniká iluze Já a s ní související psychické utrpení.

27. niterná emoční bolest jádrové přesvědčení Fenomenologický model MS obranný mechanismus spouštěč archaický ego stav symptomy (viz Benda, 2024) odpor ulpívání (11) hrůza osamělost stud (Anatomie komplexu)

28. niterná emoční bolest jádrové přesvědčení Transformace MS obranný mechanismus archaický ego stav všímavost a vhled soucit, přijetí (korektivní zkušenost) všímavost a vhled všímavost a vhled vyhasínání obran změna pohledu na Já dezidentifikace klid

29. Transformace MS všímavost a vhled soucit, přijetí (korektivní zkušenost) všímavost a vhled všímavost a vhled vyhasínání obran změna pohledu na Já dezidentifikace klid

30. Transdiagnostická teorie zraněného Já

31. Transdiagnostická teorie zraněného Já LÉČENÍ (PSYCHOTERAPIE) SPIRITUÁLNÍ PRAXE (SEBEPŘESAHOVÁNÍ) VÝVOJ OSOBNOSTI (SEBEREALIZACE)

32. Klíčové faktory (Psychoterapeutické) změny podle MIIP Zvýšení všímavosti – vhledy (viz Radakovic et al., 2022) Rozvoj soucitu k sobě – místo vyhýbání se nepříjemným emocím se rozvíjí schopnost emoce akceptovat (viz např. Fauvel et al., 2023; Ruffell et al., 2021 ) Zpochybnění rigidních patologických jádrových přesvědčení – přehodnocení sebepojetí, nelpění, nepřipoutanost k narativnímu Já (viz Carhart-Harris, Friston, 2019 ; srov. Mathai et al., 2025 ) Etické čištění mysli – přehodnocování životních priorit, eliminace obranných mechanismů (srov. Earp , 2018; Streicher et al., 2025). Získání dlouhodobějšího pocitu propojenosti – se sebou, s druhými, s přírodou, se světem (protilék na pocity osamělosti a izolace, viz Forstmann & Sagioglou , 2025; Watts et al. , 2017). Spiritualita │ Psychoterapie

33. ETICKO-Psychologické souvislosti prožívání

34. Ulpívání

35. Ulpívání Připoutanost k majetku a penězům Přílišná připoutanost k partnerovi, rodině nebo přátelům (závislost) Lpění na ideálech, představách nebo očekáváních, jak by měl život vypadat Lpění na minulosti Ulpívání na hněvu, zášti nebo touze po pomstě Lpění na představě o sobě samém (ego, identita) Připoutanost k pocitu moci (strach ze ztráty kontroly)

36. Štědrost

37. Motivační kořeny Blahodárné štědrost laskavost moudrost zhoubné chtivost nenávist zaslepenost Abhidhammické matice

38. chtivost nenávist zaslepenost lpění na bludných představách pýcha apatie neklid nekonečné pochybování nestydatost výčitky a starosti bezohlednost hazardér uražené Dítě přehnaně svědomité Dítě vyhledávač ujištění naivní idealista blahosklonně shovívavý predátor rozmazlené Dítě odtažitý sebeutěšitel trestající Rodič vzdorovité Dítě Stavy mysli Mentální znečištění kořeny kořeny Mentální znečištění Stavy mysli Abhidhammické matice

39. Psychologické důsledky neetického jednání Ztráta klidu a duševní rovnováhy Neustálý neklid a nespokojenost Úzkost, nedůvěřivost, pesimismus, deprese Vnitřní napětí a chaos Pocit viny, studu, výčitky Emoční odpojení, disociace Narušení schopnosti vytvářet blízké vztahy Narušení schopnosti vnímat realitu Zúžení vědomí, neschopnost nadhledu Rigidita, nepružnost uvažování Ztráta schopnosti správného úsudku Zmatek, nerozhodnost

40. chtivost nenávist zaslepenost lpění na bludných představách pýcha apatie neklid nekonečné pochybování nestydatost výčitky a starosti bezohlednost (viz např. Benda , 20 19 )

41. Osobnost průvodce Kvality a kompetence poskytovatele psychedelik y asistované psychoterapi e

42. Psychotherapy Beyond Words T herapist’s state of being, beyond technique or verbal intervention, plays a central role in the therapeutic process. ( Žvelc , 2025)

43. Schopnosti všímavého průvodce Všímavost (schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v naší mysli v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí) Precizní a výstižně pojmenovávávání pocitů (viz focusing ) Empatické vcítění a (nehodnotící) porozumění Sledování a komentování tělesných a mentálních procesů klienta Konkretizace Sebeodhalování Propojování prezentovaných problémů a témat klienta s prožívanými pocity a nenaplněnými potřebami Rozpoznávání a tolerování pocitů niterné emoční bolesti Rozpoznávání obranných mechanismů a ego stavů Identifikování a verbalizování jádrových přesvědčení Práce s hranicemi a nepřebírání (omnipotentní) odpovědnosti za klienta Používání humoru jako prostředku umožňujícího získání nadhledu a změnu perspektivy

44. Podobná úskalí intenzivní meditace a psychedelické zkušenosti Apendix A

45. Taxonomie meditačních zkušeností Kognitivní doména - zklidnění mysli, monitorování myšlenkových procesů, změny v pohledu na svět, rozpad konceptuálních struktur Percepční doména - změny ve smyslovém vnímání Afektivní doména - změny emocí Somatická doména - změny spojené s tělesnými pocity Konativní doména - změny v motivaci a úsilí Doména sebepojetí – změny v pocitu já včetně např. ztráty pocitu kontroly Sociální doména – změny v sociálních vztazích a interakcích ( Lindahl, 2017)

46. Inspirace pro Práci s výzvami psychedelických zkušeností V buddhistické tradici jsou obtížné zážitky chápány jako potenciálně hodnotné. Také současný výzkum meditace ukazuje, že ztráta ega, ztráta smyslu, spirituální krize jsou přirozenými součástmi hluboké vnitřní práce. Lze převzít buddhistické typologie a rámce pro porozumění obtížným stavům. Lze převzít praktické know-how meditačních učitelů pro integrování obtížných zkušeností. Buddhistická psychologie zdůrazňuje význam dlouhodobé integrace zkušeností skrze všímavost, etickou reflexi a komunitu. Kontemplativní praxe se také vyhýbá tlaku na výsledky – klade důraz na trpělivost a zralost . ( Palitsky et al., 2024)

47. Aktuální výzvy Psychedeliky asistované psychoterapie Apendix B

48. Aktuální výzvy Pap Psychedeličtí výzkumníci se vesměs shoduj í na d ů le ž itosti settu a settingu , ale v ý zkumy se soust ř ed í sp íš e na účinek samotných psychedelik a téměř ignorují terapeutický rámec (viz Kamilar-Britt et al., 2023). Bude třeba popsat a ověřit jaké mechanismy vedou k psychoterapeutické změně, definovat konkrétní psychoterapeutické postupy , techniky … Bude třeba zjistit, jak lze optimálně terapeuticky využívat "okno plasticity" po psychedelické zkušenosti. PAP by měla více integr ovat poznatky z výzkumu psycho t erap ie i z výzkumu meditace. Buddhistická psychologie může být inspirací pro rozpoznání klíčových terapeutických faktorů i pro terapeutickou a ontologickou integraci. (srov. též např. Aday et al,. 2024; Nutt et al., 2023)

49. YouTube.com/@JanBenda

50. Děkuji Vám za pozornost! Prezentace ke stažení na www.jan-benda.com

51. Literatura Aday , J. S., Horton , D., Fernandes-Osterhold , G., O’Donovan , A., Bradley , E. R., Rosen, R. C., & Woolley , J. D. (2024). Psychedelic-assisted psychotherapy : where is the psychotherapy research ?.  Psychopharmacology ,  241 (8), 1517-1526. Aixalà , M. (2022). Psychedelic integration: Psychotherapy for non-ordinary states of consciousness . Synergetic Press . Baker , I. A. (2023). Nectar of the Blue Goddess : A Living Tradition of Soma Consumption in West Bengal , India. In E. Dyck , & C. Elcock ( Eds .). (2023).  Expanding mindscapes : a global history of psychedelics . MIT Press . Batchelor, S. (2015).  After Buddhism: Rethinking the dharma for a secular age . Yale University Press. Batchelor, S. (2017). Secular Buddhism: Imagining the dharma in an uncertain world . Yale University Press. Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou : Proměna emocí v psychoterapii . Portál . Benda, J. (2024). Všímavost a Já: Od sebeléčení k sebepřesahování . Portál.

52. Benda, J., & Horák, M. (2008). Moudrost abhidhammy v psychoterapii: Hojivé balzámy pro duši.  Psychoterapie ,  2 (2), 85-93. Berkovich-Ohana , A., Brown, K. W., Gallagher , S., Barendregt , H., Bauer, P., Giommi , F., ... & Amaro , A. (2024). Pattern theory of selflessness : How meditation may transform the self-pattern .  Mindfulness ,  15 (8), 2114-2140. Breeksema , J. J., Niemeijer , A. R., Krediet , E., Vermetten , E., & Schoevers , R. A. (2020). Psychedelic treatments for psychiatric disorders : A systematic review and thematic synthesis of patient experiences in qualitative studies .  CNS drugs ,  34 (9), 925-946. Britton , W. B., Lindahl , J. R., Cooper, D. J., Canby , N. K., & Palitsky , R. (2021). Defining and measuring meditation-related adverse effects in mindfulness-based programs .  Clinical Psychological Science ,  9 (6), 1185-1204. Carhart-Harris, R. L., & Friston, K. J. (2019). REBUS and the anarchic brain: toward a unified model of the brain action of psychedelics.  Pharmacological R eviews ,  71 (3), 316-344. Crowley , M. (2019).  Secret drugs of Buddhism : Psychedelic sacraments and the origins of the Vajrayana . Synergetic Press .

53. Demir , U., Yang , W. F. Z., & Sacchet , M. D. (2025). Advanced concentrative absorption meditation reorganizes functional connectivity gradients of the brain: 7T MRI and phenomenology case study of jhana meditation .  Cerebral Cortex ,  35 (4), Article bhaf079. Dyck, E., & Elcock, C. (Eds.). (2023).  Expanding mindscapes: a global history of psychedelics . MIT Press. Earp, B. D. (2018). Psychedelic moral enhancement.  Royal Institute of Philosophy Supplements ,  83 , 415-439. Engler, J. (1984). Therapeutic aims in psychotherapy and meditation: Developmental stages in the representation of self. Journal of Transpersonal Psychology , 16(1), 25–61. Fauvel, B., Strika -Bruneau, L., & Piolino , P. (2023). Changes in self-rumination and self-compassion mediate the effect of psychedelic experiences on decreases in depression, anxiety, and stress.  Psychology of Consciousness: Theory, Research, and Practice, 10 (1), 88–102. Forstmann , M., & Sagioglou , C. (2025). Psychedelics and connectedness to natural and social worlds: An examination of the evidence and a proposed conceptual framework.  Current O pinion in P sychology ,  62 , Article 101992. Frýba, M. (2008). Psychologie zvládání života. Aplikace metody  Abhidhamma . Albert.

54. Gallagher , S., Raffone , A., Berkovich-Ohana , A., Barendregt , H. P., Bauer, P. R., Brown, K. W., ... & Vago , D. R. (2024). The self-pattern and Buddhist psychology.  Mindfulness ,  15 (4), 795-803. Gazzaniga, M. S. (2018). The c onsciousness i nstinct : Unraveling the m ystery of h ow the b rain m akes the m ind. Farrar, Straus and Giroux . Giles, J. (2019). Relevance of the no-self theory in contemporary mindfulness. Current Opinion in Psychology , 28, 298–301. Giommi , F., Bauer, P. R., Berkovich-Ohana , A., Barendregt , H., Brown, K. W., Gallagher , S., ... & Vago , D. R. (2023). The (In) flexible self : Psychopathology , mindfulness , and neuroscience .  International journal of clinical and health psychology: IJCHP ,  23 (4), 100381. Girn , M. and Christoff, K., 2018. Expanding the scientific study of self- experience with psychedelics. Journal of Consciousness Studies , 25 (11– 12), pp. 131– 154. Hasler , G. (2025). Higher Self : Psychedelics in Psychotherapy . Sentient Publications . Hershock , P. D., & Center, E. W. (2024). No Attainment , Nothing to Attain : A Buddhist Reflection on Psychedelics . Journal of Contemplative Studies , Special Issue # 1, 52-71. Holas, P., & Kamińska , J. (2023). Mindfulness meditation and psychedelics : potential synergies and commonalities .  Pharmacological Reports ,  75 (6), 1398-1409.

55. Chowdhury , A., Bianciardi , M., Chapdelaine , E., Riaz , O. S., Timmermann , C., van Lutterveld , R., ... & Sacchet , M. D. (2025). Multimodal neurophenomenology of advanced concentration absorption meditation : An intensively sampled case study of Jhana .  NeuroImage ,  305 , Article 120973. Kamilar-Britt , P., Gordis , E. B., & Earleywine , M. (2023). The therapeutic alliance in psychedelic-assisted psychotherapy : A novel target for research and interventions .  Psychedelic Medicine ,  1 (4), 262-266. Leary, T., Metzner , R., & Alpert , R. (1999). Psychedelická zkušenost: Příručka na podkladě Tibetské knihy mrtvých . Dveře. Letheby , C. (2021).  Philosophy of psychedelics . Oxford University Press. Lindahl, J. R., Fisher, N. E., Cooper, D. J., Rosen, R. K., & Britton, W. B. (2017). The varieties of contemplative experience: A mixed-methods study of meditation-related challenges in Western Buddhists.  PloS one ,  12 (5), e0176239. Lutz, A., Abdoun , O., Dor- Ziderman , Y., Trautwein , F. M., & Berkovich-Ohana , A. (2025). An overview of neurophenomenological approaches to meditation and their relevance to clinical research .  Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging ,  10 (4), 411-424.

56. Mathai , D. S., Roberts , D. E., Nayak , S. M., Sepeda , N. D., Lehrner , A., Johnson, M. W., Lowe , M. X., Jackson, H., & Garcia -Romeu, A. (2025). Shame , guilt and psychedelic experience : Results from a prospective , longitudinal survey of real-world psilocybin use.  Journal of Psychoactive Drugs .   Advance online publication .  https://doi.org/10.1080/02791072.2025.2461997 Northoff , G., & Huang, Z. (2017). How do the brain's time and space mediate consciousness and self? Trends in Cognitive Sciences, 21 (10), 711–724. Osto , D. (2016). Altered states: Buddhism and psychedelic spirituality in America . Columbia University Press. Palitsky , R., Canby , N. K., Van Dam, N. T., Levin-Aspenson , H. F., Kaplan, D. M., Maples -Keller, J., ... & Britton , W. B. (2024). Leveraging meditation research for the study of psychedelic-related adverse effects .  International Review of Psychiatry ,  36 (8), 841-855. Palitsky , R., Kaplan, D. M., Peacock , C., Zarrabi , A. J., Maples -Keller, J. L., Grant, G. H., ... & Raison , C. L. (2023). Importance of integrating spiritual , existential , religious , and theological components in psychedelic-assisted therapies .  JAMA psychiatry ,  80 (7), 743-749. Potash , R. M., van Mil, S. D., Estarellas , M., Canales -Johnson, A., & Sacchet , M. D. (2025). Integrated phenomenology and brain connectivity demonstrate changes in nonlinear processing in jhana advanced meditation .  Journal of Cognitive Neuroscience , preprint, 1-24.

57. Qin, P., Wang, M., & Northoff , G. (2020). Linking bodily, environmental and mental states in the self—A three-level model based on a meta-analysis.  Neuroscience & B iobehavioral R eviews ,  115 , 77-95. Radakovic , C., Radakovic , R., Peryer , G., & Geere , J. A. (2022). Psychedelics and mindfulness : A systematic review and meta- analysis .  Journal of Psychedelic Studies ,  6 (2), 137-153. Ruffell , S. G., Netzband , N., Tsang , W., Davies , M., Butler , M., Rucker , J. J., ... & Morgan, C. J. (2021). Ceremonial Ayahuasca in Amazonian Retreats — Mental Health and Epigenetic Outcomes From a Six-Month Naturalistic Study. Frontiers in Psychiatry , 12, article : 687615. Streicher , S., Register , C., Lim, X., Barış , M., Mann, S. P., Cheung , K., ... & Earp , B. D. (2025). Psychedelics as moral bioenhancers : Protocol for a scoping review of ethical arguments for and against .  Wellcome Open Research ,  10 , 3. Volz, L. J., & Gazzaniga, M. S. (2017). Interaction in isolation: 50 years of insights from split-brain research.  Brain ,  140 (7), 2051-2060. Walach, H. (201 5 ).  Secular spirituality : The Next Step Towards Enlightenment . Springer. Watts, R., Day, C., Krzanowski, J., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. (2017). Patients’ accounts of increased “connectedness” and “acceptance” after psilocybin for treatment-resistant depression.  Journal of H umanistic P sychology ,  57 (5), 520-564.

58. Watts, R., Day, C., Krzanowski, J., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. (2017). Patients’ accounts of increased “connectedness” and “acceptance” after psilocybin for treatment-resistant depression.  Journal of H umanistic P sychology ,  57 (5), 520-564. Winter, U., LeVan , P., Borghardt , T. L., Akin , B., Wittmann , M., Leyens , Y., & Schmidt, S. (2020). Content -free awareness : EEG- fcMRI correlates of consciousness as such in an expert meditator .  Frontiers in psychology ,  10 , Article 3064. Yang, W. F., Chowdhury, A., Sparby, T., & Sacchet , M. D. (2025). Deconstructing the self and reshaping perceptions: An intensive whole-brain 7T MRI case study of the stages of insight during advanced investigative insight meditation.  NeuroImage ,  305 , Article 120968. Žvelc , M. (2025). Psychotherapy Beyond Words.  International Journal of Integrative Psychotherapy ,  16 (2), 1-15.

59. Diskuse