Mahakashaya

13,288 views 157 slides Sep 07, 2020
Slide 1
Slide 1 of 157
Slide 1
1
Slide 2
2
Slide 3
3
Slide 4
4
Slide 5
5
Slide 6
6
Slide 7
7
Slide 8
8
Slide 9
9
Slide 10
10
Slide 11
11
Slide 12
12
Slide 13
13
Slide 14
14
Slide 15
15
Slide 16
16
Slide 17
17
Slide 18
18
Slide 19
19
Slide 20
20
Slide 21
21
Slide 22
22
Slide 23
23
Slide 24
24
Slide 25
25
Slide 26
26
Slide 27
27
Slide 28
28
Slide 29
29
Slide 30
30
Slide 31
31
Slide 32
32
Slide 33
33
Slide 34
34
Slide 35
35
Slide 36
36
Slide 37
37
Slide 38
38
Slide 39
39
Slide 40
40
Slide 41
41
Slide 42
42
Slide 43
43
Slide 44
44
Slide 45
45
Slide 46
46
Slide 47
47
Slide 48
48
Slide 49
49
Slide 50
50
Slide 51
51
Slide 52
52
Slide 53
53
Slide 54
54
Slide 55
55
Slide 56
56
Slide 57
57
Slide 58
58
Slide 59
59
Slide 60
60
Slide 61
61
Slide 62
62
Slide 63
63
Slide 64
64
Slide 65
65
Slide 66
66
Slide 67
67
Slide 68
68
Slide 69
69
Slide 70
70
Slide 71
71
Slide 72
72
Slide 73
73
Slide 74
74
Slide 75
75
Slide 76
76
Slide 77
77
Slide 78
78
Slide 79
79
Slide 80
80
Slide 81
81
Slide 82
82
Slide 83
83
Slide 84
84
Slide 85
85
Slide 86
86
Slide 87
87
Slide 88
88
Slide 89
89
Slide 90
90
Slide 91
91
Slide 92
92
Slide 93
93
Slide 94
94
Slide 95
95
Slide 96
96
Slide 97
97
Slide 98
98
Slide 99
99
Slide 100
100
Slide 101
101
Slide 102
102
Slide 103
103
Slide 104
104
Slide 105
105
Slide 106
106
Slide 107
107
Slide 108
108
Slide 109
109
Slide 110
110
Slide 111
111
Slide 112
112
Slide 113
113
Slide 114
114
Slide 115
115
Slide 116
116
Slide 117
117
Slide 118
118
Slide 119
119
Slide 120
120
Slide 121
121
Slide 122
122
Slide 123
123
Slide 124
124
Slide 125
125
Slide 126
126
Slide 127
127
Slide 128
128
Slide 129
129
Slide 130
130
Slide 131
131
Slide 132
132
Slide 133
133
Slide 134
134
Slide 135
135
Slide 136
136
Slide 137
137
Slide 138
138
Slide 139
139
Slide 140
140
Slide 141
141
Slide 142
142
Slide 143
143
Slide 144
144
Slide 145
145
Slide 146
146
Slide 147
147
Slide 148
148
Slide 149
149
Slide 150
150
Slide 151
151
Slide 152
152
Slide 153
153
Slide 154
154
Slide 155
155
Slide 156
156
Slide 157
157

About This Presentation

CHARAKA DASHEMANI DRAVYAGUNA NOTES MADE BY ASSO.PROF. DR. SUMAN PANWAR
DAC JALANDHAR


Slide Content

Brief Information on Karmas of
Dashemani Gana of Charak Samhita.

जीवनीय
Vitalizers

जीवनीय (vitalisers)
जीवनम् आयु: तस्मै: हितम् जीवनीयम् ।
जीवनम् आयु: शरीरेन्द्रियसत्वात्मसंयोगों धारर जीववतम् । ननत्यगश्चनुबरधश्च
पयाायेरायु�च्यते।
जीवने हितो जीवनीय:
जीवनीय इनत जीवनाय हित:। (गंगाधर)
जीवनीय आयुष्यो।
चरक ने दूध को जीवनीय िव्यों में श्रेष्ठ एवं ववदाररकरद को जीवन किा िै।
सुश्रुत ने काकोल्याहद गण को जीवन किा िै।
जीवकर्ाभकौ मेदा मिामेदा काकोली क्षीरकाकोली मुद्गपणी मार्पणी जीवरती
मधुकममनत जीवनीयानी भवन्द्रत ।

द्रव्य botanical Name Family
जीवक Melaxis muscifera / Microstylis musciferaOrchidaceae
ऋर्भक Melaxis accuminata /M. wallichii Orchidaceae
मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifoliumAsparagaceae
मिामेदा Polygonatum verticellatum/P. airrhifoliumAsparagaceae
काकोली Hebanaria accuminata / Roscoca proceraOrchidaceae
क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum/ Roscoca proceraLiliaceae
मुद्गपणी Phaseolus trilobus Paplionaceae
मार्पणी Teramnus labialis Paplionaceae
जीवरती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae

बृहंणीय
The Promoters/Mass Gainers /Anabolics

परिभाषा
बृित्त्वं यच्छरीरस्य जनयेत्तच्चबृंिणम् (च.सू.२२/९)
बृंिणं यत् बृंित्वाय देिस्य (सु.सू.४०)
बृंिणं शरीर वृद्धधकरणं। (ड.)
देि बृंिणाय हितं बृंिणीयम् (गंगाधर)
गु�शीतंमृदुन्द्स्नग्धं बिलं स्थूलवपन्द्च्छलम्।
प्रायो मरदं न्द्स्थरं श्लक्षणं िव्यं बृंिणमुच्यते॥(च.सू.२२/१३)
काकोल्याहद गण की और्धधयााँ ,मांस ,ववदाररकरद इत्याहद बृंिण िव्य िै।
क्षीररणी राजक्षवकाश्वगंधा काकोली क्षीरकाकोली वाट्यायनी भिोदनी भारद्वाजी पयस्य
ऋर्यगंधा इनत दशेमानन बृंिणीयानन भवन्द्रत । (च.सू.४/२)

द्रव्य Botanical Name Family
क्षीररणी (क्षीरलता) Mimusops hexandra Sapotaceae
राजक्षवक (दुन्द्ग्धका) Euphorbia microphylla Euphorbiaceae
अश्वगंधा Withania somnifera Solanaceae
काकोली Hebanaria accuminata Orchidaceae
क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum Liliaceae
वाट्यायनी Sida cordifolia Malvaceae
भिोदनी (पीत बला) Sida rhombifolia Malvaceae
भारद्वाजी(वन कापाास) Thespesia lampas Malvaceae
पयस्या (ववदारीकरद) Ipomea digitata Convolvulaceae
ऋष्यगरधा Withania coagulens Solanaceae

लेखनीय
The Reducers/ Mass Burners/ Catabolics

परिभाषा
लेखनं पतलीकरणं । (डल्िण)
लेखनं कशानं ,तस्मै हितं लेखनीयम्। (योगीरिनाथ सेन)
धातून् मलान् वा देिस्य ववशोष्योल्लेखयेच्च यत् ।
लेखनं तत् यथा क्षोिं नीरमुष्णं वचा यवा: ॥ (शा.पू.ख.४/११)
यत् िव्यं धातून् रसादीन् मलान् वा ,ववशोष्य शुष्कान् कृत्वा,लेखयेत् स्थूलस्य
कृशतां कारयेत् तत् लेखनम् । (आढ़मल)
मुस्तकुष्ठ िररिादा�िररिावचानतववर्ाकटुरोहिणीधचत्रकधचरबबल्व िैमवत्य इनत
दशेमानन लेखनीयानी भवन्द्रत। (च.सू.४/३)
मधु , उष्ण जल वचा यव, सालसारहद गण

द्रव्य Botanical name family
मुस्तक Cyperus rotundus Cyperaceae
कुष्ठ Saussuria lappa Compositae
िररिा Curcuma longa Zingiberaceae
दा� िररिा Berberis aristata Berberidaceae
वचा Acorus calamus Araceae
अनतववर्ा Aconitum heterophyllum Ranunculaceae
कटुकी Picrorrhiza kurroa Scrophulariaceae
धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
धचरबबल्व (करंज) Holoptelia integrifolia Ulmaceae
िैमवती (श्वेत वचा)Iris versicolor Araceae

भेदनीय
The Disintegrators/Cathartics

परिभाषा
भेदनाय शरीरान् मल: ननिरणाय हितं। (गंगाधर सेन)
मलाहदकं अबद्धं यत् बद्धं वा वपन्द्डडतं मलै:।
मभत्वाsध: पातयनत तद् भेदनं कटुकी यथा॥ (शा.पू.ख.४/६)
भेदनं वपन्द्डडतमलानां िवीकृत्य बहि: सारणं तस्मै हितं। (योगीरिनाथ सेन)
आचाया चरक ने भेदन की स्वतंत्र पररभार्ा निीं बताई लेककन अम्लवेतस के गुण
कमों में इसे भेदन कमा करने वाला किा िै ।
सुश्रुत ने श्यामाहद गण के िव्यों का एक कमा ववड्भेदन बतायािै ।
सुबिा अको�बूकान्द्ग्नमुखी धचत्राधचत्रक धचरबबल्व शंखखनीशकुलादनी स्वणाक्षीररडय इनत
दशेमानन भेदनीयानन भवन्द्रत । (च.सू.४/४)

द्रव्य Botanical name Family
सुविा Operculina turpethum Convolvulaceae
अका Calotropis procera Asclepiadaceae
उ�बक Ricinus communis Euphorbiaceae
अन्द्ग्नमुखी Gloriosa superba Liliaceae
धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
धचरबबल्व Holoptelia integrifolia Ulmaceae
धचत्रा Baliospermum montanum Euphorbiaceae
शंखखनी Canscora decussata Cucurbitaceae
शकुलादनी Picrorrhiza kurroa Scrophulariaceae
स्वणाक्षीरीArgemone Mexicana Papaveraceae

संधानीय
The Integrators / Cohesives/ Healers

परिभाषा
सरधानीय: संग्रिण: सामारयेन, पुरीर्स्य संग्रिणस्तु मभरनमलमात्रसंग्रिण:। (चक्र.)
सरधानीयानीनत भग्नसंयोजीनी । (गंगाधर)
चक्रपाखण ने संधानीय का अथा संग्रिण अथाात् पुरीर् संग्रिणीय मलया िै जबकक गंगाधर
ने टूटी िुई िड्डडयों को जोड़ने वाला मलया िै। आचाया वप्रयव्रत भीगंगाधर के मत का िी
समथान करते िैं ।
अगर चक्रपाखण जी को समथान हदया जाए तो किर पुरीर्संग्रिणीय मिाकर्ाय ?
संधानीय भग्न संयोजनाय हितं संधानीयम् ।
मधुकमधुपणीपृन्द्श्नपणायम्बष्ठकीसमंगामोचरसधातकीलोध्रवप्रयंगुकटिलानीनत दशेमानन
संधानीयानन भवन्द्रत। (च.सू.४/५)

द्रव्य Botanical name Family
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
मधुपणी Tinospora cordifolia Menispermaceae
पृन्द्श्नपणी Uraria picta Paplionaceae
अम्बष्ठा Cissampelos pariera Menispermaceae
समंगा Rubia cordifolia Rubiaceae
मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae
धातकी Woodfordia fruticosa Lythraceae
वप्रयंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae
कट्िल Myrica nagi Myricaceae
लोध्र Symplocos racemosa Symlpocaceae

दीपनीय
The Kindlers / Appetizers

परिभाषा
यत् अन्द्ग्नकृत् पचेत् न आमं दीपनं तद्यथा घृतं । (अ.ह्र.सू.१५)
दीपनमरतरग्ने: संधुक्षणं, तस्मै हितं दीपनीयं। (योगींिनाथ सेन)
पचेत् न आमं वन्द्ननकृत् च दीपनं तद् यथा मममश:।(शा.पू.ख.४/१)
दीपन िव्यों में वायु एवं अन्द्ग्न मिाभूत की प्रधानता िोती िै। कुछ दीपन िव्य प्रभाव
के कारण भी दीपन कमा करते िै जैसे घृत ।
वपप्पली वपप्पलीमूलचव्यधचत्रकशृंगवेराम्लवेतसमररचाजमोदाभल्लातकान्द्स्थहिंगुननयाासा
इनत दशेमानन दीपनीयानी भवन्द्रत। (च.सू.४/६)

द्रव्य Botanical Name Family
वपप्पली Piper longum Piperaceae
वपप्पलीमूल Roots of Piper longum Piperaceae
चव्य Piper chaba Piperaceae
धचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
शृंगवेर (सोंठ) Zingiber officinalis Zingiberaceae
मररच Piper nigrum Piperaceae
अम्लवेतस Garcinia pedunculata Guttiferae
अजमोद Trachyspermum roxburghianum Umbelliferae
भल्लातक Semicarpus anacardium Anacardiaceae
हिंगु Ferula narthex Umbelliferae

To be continued…

बल्य
Strength Promoters/Immunity Enhancers

परिभाषा
बलाय् हितं बल्यं। (योगरत्नाकर)
सुश्रुत ने ब ंिण द्रव्यों को िी बल्य किा िै ।
एन्द्द्रव ष्यभ्यततरस: ऋष्यप्रोक्ता पयस्याश्वगंधास्स्िरा रोहिणीबलाततबला इतत दशेमातन
बल्यातन भवस्न्द्त ।(च.सू.४/७)
कुक्कुट मांस

द्रव्य Botanical Name Family
एन्द्द्री (गोरक्षकककटी)Bacopa monnieri/ Citrullus
colocynthis
Scrophulariaceae
ऋषभी (शूकशशम्बी)?/ Mucuna prurience Paplionaceae
अततरसा(शतावरी) Asparagus racemosus Liliaceae
ऋष्यप्रोक्ता(माषपणी) Teramnus labialis Paplionaceae
पयस्या Ipomea panniculata Convolvulaceae
अश्वगंधा Withania somnifera Solanaceae
स्स्िरा Desmodium gangeticum Paplionaceae
रोहिणी Picrorhiza kurroa/? Scropulariaceae
बला Sida cordifolia Malvaceae
अततबला Abutilon indicum Malvaceae

वर्णयय
Anti Pigmentation Drugs / Complexion
Enhancers/Glow Enhancers

परिभाषा
वणाकय हितं वर्णयकम् । (गंगाधर)
वणाकय हितं वचकस्यम् । (र.वै.)
कोई भी ऐसी स्स्ितत स्िस में वणक ववक त िो रिा िै िैसे वात ववक तत में श्याव वणक ,ववष सेवन
से उत्पन्द्न नील ,पीत या क ष्ण वणक । वर्णयक द्रव्य भ्रािक वपत्त को समावस्िा में लाकर वणक को
प्राक त अवस्िा में लाते िैं ।
चन्द्दनतुंगपद्यमकोशीरमधुकमंस्िष्ठासाररवापयस्याशसतालता इतत दशेमातनवर्णयाकतन भवस्न्द्त ।
(च.सू.४/८)

द्रव्य Botanical Name Family
चन्द्दन Santalum album Santalinaceae
तुंग Calophyllus inophylum Guttifarae
पद्मक Prunus ceresoides Rosaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Valarianaceae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
मंस्िष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae
साररवा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
पयस्या Ipomea paniculata Convolvulaceae
शसता (श्वेत दूवाक) White variety of cynodon dactylonGraminae
लता (श्याम दूवाक) Black variety of cynodon dactylonGraminae

कर्ण्य
Drugs Useful For Throat Disorders

परिभाषा
कर्णठाय हितं कर्णठयम् ।
कर्णठ स्स्ित ववशभन्द्न प्रकार के रोगों का नाश करने वाला ।
साररवेक्षुमूलमधुकवपप्पली द्राक्षा ववदारी कैटयकिंसपादीब ितीकर्णटकाररका इतत दशेमातन
कर्णठयातन भवस्न्द्त । (च.सू.४/९)

द्रव्य Botanical Name Family
साररवा (अनंतमूल) Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
इक्षुमूल Saccharum officinalis Graminae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
वपप्पली Piper longum Paplionaceae
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
ववदारी Ipomea digitata Convolvulaceae
कै टयक (कट्फल) Myrica nagi Myricaceae
िंसपादी Adiantum lanulatum Polypodiaceae
ब िती Solanum indicum Solanaceae
कर्णटकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae

हृद्य
Heart Pleasing Drugs

परिभाषा
हृदयाय मनसे हितम् हृदयम् । (गंगाधर)
हृदयाय हितम् हृदयम् (चक्रपाणण)
आम्रआम्रातकशलकुचकरमदकव क्षाम्लाम्लवेतसकुवलबदरदाड़िममातुलुंगानीतत दशेमातन
ह्रद्यानी भवस्न्द्त ।(च.सू.४/१०)
इस मिाकषाय में वणणकत सभी द्रव्यों में अम्ल रस की प्रधानता िैं। अम्ल रस के
लक्षणों में ‘ मनोबोधयतत, हृदयं तपययतत ’ कहा है ।
सुश्रुत में वर्णयत परुषकादद गण के द्रव्य ह्रद्य ही है ।
अम्लं हृदयनां (च.सू.२५/४०)।

द्रव्य Botanical Name Family
आम्र Mangifera indica Anacardiaceae
आम्रातक Spondias pinnata Anacardiaceae
शलकुच Artocarpus lakooca Moraceae
करमदक Carissa carandes Apocyanaceae
व क्षाम्ल Tamarindus indicus Caesalpiniaceae
अम्लवेतस Rheum emodi/Garcinia pedunculataPolygonaceae /Guttifarae
कुवल Zizyphus sativa Rhamnaceae
बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
दाड़िम Punica granatum punicaceae
मातुलुंग Citrus decumana Rutaceae

तृप्ततघ्न
Anti-Early Satiety Drugs

परिभाषा
त स्प्त: श्लेष्मववकार: , येन त प्तशमवात्मानं मन्द्यते , तद््नम् त स्प्त्नम्। (चक्र.)
त स्प्त: श्लेष्मववकारभेद:, तन्द्नाशकम त स्प्त्नम् ।(गंगाधर )।
नागरचव्याचचत्रकववडंगमूवाकगुडूचीवचामुस्तवपप्पलीपटोलानीतत दशेमातन त स्प्त्नातन
भवस्न्द्त । (च.सू.४/११)

द्रव्य Botanical Name Family
नागर Zingiber officinalis Zinziberaceae
चव्य Piper chaba Piperaceae
चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
ववडंग Embelia ribes Myrsinaceae
मूवाक Marsdenia tenacissima Asclepiadaceae
गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae
वचा Acorus calamus Araceae
मुस्तक Cyperus rotundus Cyperaceae
वपप्पली Piper longum Piperaceae
पटोल Trichosanthes dioica Cucurbitaceae

अर्शोघ्न
Anti-hemorrhoids

परिभाषा
अररवत् प्राणणणो मांसकीलका ववशसस्न्द्त यत् ।
अशाांशस तस्मादुच्यन्द्ते गुदमागकतनरोधत:।।(अ.ह्र.तन.७/१)
कुटिबबल्वचचत्रकनागरततववषाभयाधन्द्वयासकदा�िररद्रावचाचव्यानीतत दशेमान्द्यशो्नातन
भवस्न्द्त । ।(च.सू.४/१२)

द्रव्य Botanical Name Family
कुटि Holarrhena antidysenterica Apocyanaceae
बबल्व Aegle marmelos Rutaceae
चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
नागर Zingiber officinalis Zingiberaceae
अततववषा Aconitum heterophyllum Ranunculaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
धन्द्वयास Fagonia cretica Zygophyllaceae
दा�िररद्रा Berberis aristata Berberidaceae
वचा Acorus calamus Araceae
चव्य Piper chaba Piperaceae

कुष्ठघ्न
Drugs Against Skin diseases/ Leprosy

परिभाषा
खहदर कुष्ठ्नानां।
खहदराभयामलकिररद्रा�ष्करसप्तपणाकरग्वधकरवीरववडंगिातीप्रवालाइतत दशेमातन
कुष्ठ्नातन भवस्न्द्त । (च.सू.४/१३)

द्रव्य Botanical Name Family
खहदर Acacia catechu Mimosaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae
िररद्रा Curcuma longa Zingiberaceae
अ�ष्कर Semicarpus anacardium Anacardiaceae
सप्तपणक Alstonia scholaris Apocyanaceae
आरग्वध Cassia fistula Caesalpiniaceae
करवीर Nerium indicum Apocyanaceae
ववडंग Embelia ribes Myrsinaceae
िाती प्रवाल Tender shoots of Jasminum officinalis Oleaceae

कर्णडूघ्न
Anti Itch Drugs

परिभाषा
कर्णडूं िस्न्द्त इतत कर्णडू्नम् ।
चन्द्दननलदक तमालनक्तमालतनम्बकुटिसषकपमधुकदा�िररद्रामुस्तानीततदशेमातन
कर्णडू्नातन भवस्न्द्त । ।(च.सू.४/१४)

द्रव्य Botanical Names Family
चंदन Santalum album Santalinaceae
नलद Vetiveria zizanoides Graminae
क तमाल Cassia fistula Caesalpiniaceae
नक्तमाल Pongamia pinnata Paplionaceae
तनम्ब Melia azadirachta Meliaceae
कुटि Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae
सषकप Brassica campestris Cruciferae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
दा�िररद्रा Berberis aristata Berberidaceae
मुस्तक Cyprus rotundus Cyperaceae

To be continued…

स्नेहोपग
Adjuvantsto Unctuous Substances

परिभाषा
स्नेहमुपगच्छति स्नेहक्रियायाां सहायीभवति इति स्नेहोपगम् । (यो.)
जो स्नेहन क्रिया में सहायक हो।
मृद्वीकामधुकमधुपर्णीमेदाववदारीकाकोलीक्षीरकाकोलीजीवकजीवन्िीशालपर्णयय इति
दशेमातन स्नेहोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२१)

द्रव्य Botanical Name Family
मृद्ववका Vitis vinifera Vitaceae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
मधुपर्णी Tinospora cordifolia Menispermaceae
मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifoliumAsparagaceae
ववदारी Ipomea digitata Convolvulaceae
काकोली Hebanaria accuminata / Roscoca proceraOrchidaceae
क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum/ Roscoca proceraLiliaceae
जीवक Melaxis muscifera / Microstylis musciferaOrchidaceae
जीवन्िी Leptadenia reticulata Asclepiadaceae
शालपर्णी Desmodium gangeticum Paplionaceae

स्वेदोपग
Adjuvantsto Diaphoretics

परिभाषा
स्वेदनद्रव्य अग्नन्यादे: स्वेदनक्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति स्वेदोपगम् । (च.द.)
स्वेदस्य उप सहायत्वेन गच्छति इति स्वेदोपगातन ।
जो द्रव्य स्वेदन कमय में सहायक हों ।
शोभाांजनकैरर्णडाकयवृश्चीरपुननयवायवतिलकुलत्थमाषबदरार्णीति दशेमातन सवेदोपगातन भवन्न्ि ।
(च.सू.४/२२)

द्रव्य Botanical Names Family
शशग्रु Moringa oleifera Moringaceae
एरर्णड Ricinus communis Euphorbiaceae
अकय Calotropis procera Asclepiadaceae
वृश्चीर(श्वेि पुननयवा) White variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
पुननयवा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
यव Hordeum vulgare Gramineae
तिल Sesamum indicum Pedaliaceae
कुलत्थ Dolichos biflorus Paplionaceae
माष Phaseolus mungo Paplionaceae
बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae

वमनोपग
Adjuvantsto Emetics

परिभाषा
वमन द्रव्यस्य मदनफलादे: वमन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति वमनोपगम् । (च.द.)
उपग अथायि सहायक । वमन द्रव्यों की वमन क्रिया में सहायक द्रव्य ।
वमनमुपगच्छति वमनक्रियायाां सहायी भवति इति वमनोपग ।(यो.)
मधुमधुककोववदारकबुयदारनीपववदुलबबम्बीशर्णपुष्पीसदपुष्पाप्रत्यक्पुष्पा इति दशेमातन
वमनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२३)

द्रव्य Botanical Name Family
मधु Honey
मधुक Glycyerrhiza glabra Paplionaceae
कोववदार Bauhinia purpurea Caesalpiniaceae
कबुयदार(श्वेि काांचनार) Bauhinia variegata Caesalpiniaceae
नीप Anthocephalus indicus Rubiaceae
ववदुल (हहज्जल) Barringtonia acutangula Lecythidaceae
बबम्बी Coccinia indica Cucurbitaceae
शर्णपुष्पी(घर्णटारवा) Crotalaria verrucosa /C.junceaPaplionaceae
सदापुष्पा(अकय) Calotropis procera Asclepiadaceae
प्रत्यक्पुष्पा(अपामागय) Achyranthes aspera Amaranthaceae

वविेचनोपग
Adjuvantsto Purgatives

परिभाषा
ववरेचनमुपगच्छति ववरेचन क्रियायाां सहायी भवति इति ववरेचनोपग ।(यो.)
ववरेचन कमय में सहायक द्रव्य
ववरेचनद्रव्यस्य बिवृदादे: ववरेचन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति ववरेचनोपगम् ।
(च.द.)
द्राक्षाकाश्मययपरुषकाभयामलकववभीिककुवलबदरककयन्धुपीलूनीतिदशेमातन
ववरेचनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२४)

द्रव्य Botanical names Family
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
काश्मरी Gmelina arborea Verbinaceae
परुषक Grewia asiatica Tiliaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae
ववभीिक Terminalia belerica Combretaceae
कुवल Zizyphus sativa Rhamnaceae
बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
ककयन्धु Zizyphus nomularia Rhamnaceae
पीलू Salvadora persica Salvadoraceae

आस्थापनोपग
AdjuvantstoDecoctive Enemata

परिभाषा
आस्थापनद्रव्यार्णाां पाटलाहदनामास्थापन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छति इति आस्थापनोपगम् ।
(च.द.)
आस्थापनमुपगच्छति इति आस्थापन क्रियायाां सहायी भवति इति आस्थापनोपगम् । (यो.)
आस्थापन द्रव्यों की क्रिया में सहायक
बिवृिबबल्ववपप्पलीकुष्ठसषयपवचावत्सकफलशिपुष्पामधुकमदनफलानीति
दशेमान्यास्थापनोपगानी भवन्न्ि (च.सू.४/२५)

द्रव्य Botanical Name family
बिवृि Operculina turpethum Convolvulaceae
बबल्व Aegle marmelos Rutaceae
वपप्पली Piper longum Piperaceae
कुष्ठ Saussurea lappa Compositae
सषयप Brassica campestris Cruciferae
वचा Acorus calamus Araceae
वत्सकफल Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae
शिपुष्पा Anethum sowa Umbelliferae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
मदनफल Randia spinosa Rubiaceae

अनुवासनोपग
AdjuvantstoUnctuous Enemata

परिभाषा
अनुवासन द्रव्यस्य िैलादेरनुवासन क्रियायाां सहायत्वेनोपगच्छतिइति अनुवासनोपगम् ।
(च.द.)
अनुवासनमुपगच्छति इति अनुवासन क्रियायाां सहायी भवति इति अनुवासनोपगम् ।
(यो.)
अनुवासन द्रव्यों की क्रियाओां में सहायक
रास्नासुरदारुबबल्वमदनशिपुष्पावृश्चीरपुननयवाश्वदांष्रान्ग्ननमांथश्योनाका इति
दशेमान्यनुवासनोंपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२६)

द्रव्य Botanical Name Family
रास्ना Pluchea lanceolata Compositae
सुरदारु Cedrus deodara Pinaceae
बबल्व Aegle marmelos Rutaceae
मदन Randia spinosa Rubiaceae
शिपुष्पा Anethum sowa/ Foeniculum vulgare Umbelliferae
वृश्चीर White variety of Boerhavia diffusaNyctaginaceae
पुननयवा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
श्वदांष्रा Tribulus terrestris Zygophyllaceae
शयोनाक Oroxylum indicum Verbinaceae
अन्ग्ननमांथ Premna mucronata Verbinaceae

परिभाषा
शशरोववरेचनोपगे िु शशरोववरेचनो प्रधानान्येव द्रव्याणर्ण बोद्धव्यानी । (च.द.)
शशरोववरेचनमुपगच्छति शशरोववरेचन क्रियायाां सहायी भवति इति शशरोववरेचनोपगम् ।
(यो.)
शशरोववरेचन द्रव्यों की क्रिया में सहायक
ज्योतिष्मिीक्षवकमररचवपप्पलीववडांगशशग्रुसषयपापामागयिर्णडुलश्वेिामहाश्वेिा इति दशेमातन
शशरोववरेचनोपगातन भवन्न्ि । (च.सू.४/२७)

द्रव्य Botanical Name Family
ज्योतिष्मिी Celestrus panniculatus Celastraceae
क्षवक Centipeda minima Asteraceae
मररच Piper nigrum Piperaceae
वपप्पली Piper longum Piperaceae
ववडांग Embelia ribes Myrsinaceae
शशग्रु Moringa oeliefera Moringaceae
सषयप Brassica campestris Cruciferae
अपामागय िर्णडुल Achyranthes aspera Amaranthaceae
श्वेिा (अपरान्जिा) Clitoria ternatea Paplionaceae
महाश्वेिा(कटभी) A variety of Clitoria ternatea Paplionaceae

To be continued…

छर्दिनिग्रहण
Drugs controlling vomiting(anti Emetics)

परिभाषा
छर्दि निगृहणानि स्िम्भयिीनि छर्दिनिग्रहणं, व्याधिहरणवचिेििद्िेिुदोषहरणमपि
लभ्यिे (गंगािर)
छर्दि वममं निगृहणािीनि छर्दिनिग्रहणम् । (यो.)
जो द्रव्य वमि के कारणभूि दोष को समाप्ि करके वमि को दूर करें ।
सुश्रुि िे आिग्वधार्द, पटोलार्द एवं गुडुच्यार्दगण को वममहर कहा ह ।
जम््वाम्रिल्लवमािुलुंगाम्लबदरदाड़िमयवयष्टिकोशीरमृल्लाजा इनि दशेमानि
छदीनिग्रहणानि भवष्ति । (च.सू.४/२८)

द्रव्य Botanical Name Family
जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae
आम्र िल्लव Mangifera indica Anacardiaceae
मािुलुंग Citrus decumana Rutaceae
अम्ल बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
दाड़िम Punica granatum Punicaceae
यव Hordeum vulgare Graminae
यष्टि Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae
मृि्
लाजा Oryza sativa(Fried paddy) Gramineae

तृष्णानिग्रहण
Drugs controlling Thirst(Anti-Thirst)

परिभाषा
िृटणां निगृहणािीनि िृटणानिग्रहणम् । (यो.)
जो द्रव्य िृटणा के कारणभूि दोष को शांि कर िृटणा का िाश करे ।
सुश्रुि िे साररवार्द, ि�षकार्द उत्िलार्द एवं त्रप्वार्द गण को पििासाहर कहा ह ।
िागरितवयासमुस्िििििकचतदिककरािनिक्िगुडूचीह्रीबेरिातयकििोलािीनि दशेमानि िृटणा
निग्रहणानि भवष्ति ।(च.सू.४/२९)

द्रव्य Botanical Name Family
िागर Zingiber officinalis Zingiberaceae
ितवयास Fagonia cretica Zygophyllaceae
मुस्िक Cyprus rotundus Cyperaceae
िििि Fumaria parviflora Fumariaceae
चतदि Santalum album Santalinaceae
ककरािनिक्ि Swertia chiraita Gentianaceae
गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae
हीबेर(सुगतिबाला) Pavonia odorata Malvaceae
िातयक Coriandrum sativum Umbelliferae
ििोल Trichosanthes cucumerina/ T. dioica Cucurbitaceae

र्हक्कानिग्रहण
Drugs controlling Hic-cough(anti-Hiccup)

परिभाषा
र्हक्का निगृहणािीनि र्हक्कानिग्रहणम् । (यो.)
जो द्रव्य र्हक्का के कारणभूि दोष को शांि कर र्हक्का का िाश करे
शिीिुटकरमूलबदरबीजकण्िकाररकाबृहिीवृक्ष�हाभयापिप्िलीदुरालभा कुलीरशृंगय इनि
दशेमानि र्हक्कानिग्रहणानि भवष्ति। (च.सू.४/३०)

द्रव्य Botanical Name Family
शिी Hedychium spicatum Zingiberaceae
िुटकरमूल Inula racemosa Compositae
बदरमूल Zizyphus jujuba Rhamnaceae
कण्िकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae
बृहिी Solanum indicum Solanaceae
वृक्ष�हा Dendrophthoe falcata Loranthaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
पिप्िली Piper longum Piperaceae
दुरालभा Fagonia cretica Zygophyllaceae
कुलीरशृंगी Rhus succedanea/Pistacia integerrima Anacardiaceae

पुिीषसंग्रहणीय
Anti Diarrheal Drugs

परिभाषा
िुरीषसंग्रहणं िुरीषस्य स्िम्भिं, िस्म र्हिम् । (ग.)
िुरीषस्यानिसरि: संग्रहणं संग्रह:, ित्र र्हिं िुरीषसंग्रहणीयम् (यो.)
जो द्रव्य द्रवीभूि िथा बार बार होिे वाले िुरीष को बांिे ।
उटणग्राही एवं शीिग्राही
पियड़्ग्वितिाम्राष्स्थकिवड्गलोध्रमोचरससमंगािािकीिुटििद्मािद्यमके शराणीनि
दशेमानि िुरीषसंग्रहणीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३1)

द्रव्य Botanical Name Family
पियंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae
अितिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
आम्राष्स्थ Mangifera indica Anacardiaceae
किवंग Oroxylum indicum Bignoniaceae
लोध्र Symplocos racemosa Symplocaceae
मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae
समंगा Mimosa pudica Mimosaceae
िािकी िुटि Woodfordia fruticosa Lythraceae
िद्मा Clerodendron serratum Verbinaceae
िद्मके शर Nelumbo nucifera Nymphaceae

पुिीषवविजिीय
Pigment Enhancers for Stool

परिभाषा
िुरीषस्य पवरजिं दोषसंबतिनिरासं करोिीनि िुरीषपवरजिीयम् । (च.द.)
िुरीषस्य पवरजिं दोषसंबतिपवगमेि रजिं, िस्म र्हिम् । (यो.)
दोषसंबद्िस्य िुरीषस्य दोषसंबतिाद् पवगमेि रजिं राग: , िस्म र्हिम्
िुरीषपवरजिीयम्। (गंगािर)
जो द्रव्य दोषदूपषि िुरीष के कारणभूि दोष को दूर करके उसका वणि स्वाभापवक करे ।
जम्बूशल्लकीत्वक््क्छुरामिूकशाल्मलीश्रीवेटिक भृटिमृत्ययस्योत्िलनिलकणा इनि
दशेमानि िुरीषपवरजिीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३२)

द्रव्य Botanical Name Family
जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae
शल्लकी त्वक् Boswellia serrata Burseraceae
क्छुरा ?/
मिूक Madhuka indica Sapotaceae
शाल्मली Salmalia malabarica Bombacaceae
श्रीवेटिक Pinus roxburghii Pinaceae
भृटिमृि्
ियस्या Ipomea panniculata Convolvulaceae
उत्िल Nymphaea alba Nymphaceae
निल Sesamum indicum Pedaliaceae

मूत्रसंग्रहणीय
Anti Diuretics

परिभाषा
अनिमात्रं िुिः िुिश्च िवििमािं मूत्रं संग्रहणािीनि मूत्रसंग्रहणीयम् ।
जो द्रव्य बार बार एवं अनि मात्रा में निकलिे वाले मूत्र को रोके ।
जम््वाम्रप्लक्षविकिीििोडुमबराश्वत्थभल्लािकाशमंिकसोमवल्का इनि दशेमानि
मूत्रसंग्रहणीयानि भवष्ति । । (च.सू.४/३३)

द्रव्य Botanical Name Family
जम्बू Syzygium cumini Myrtaceae
आम्र Mangifera indica Anacardiaceae
प्लक्ष Ficus lacor Moraceae
वि Ficus bengalensis Moraceae
किीिि Albizzia lebbeck Mimosaceae
उदुम्बर Ficus racemosa Moraceae
अश्वत्थ Ficus religiosa Moraceae
भल्लािक Semicarpus anacardium Anacardiaceae
अश्मंिक Bauhinia racemosa Caesalpiniaceae
सोमवल्क Acacia catechu /A. suma Mimosaceae

मूत्रवविजिीय
PigmentEnhancers for Urine

परिभाषा
मूत्रं पवरजयनि दोषसंबतिनिरासं कृत्वा िकृिौ स्थाियिीनि मूत्रपवरजिीयम् । (च.द.)
दोष दूपषि मूत्र के दोष को दूर कर उसके वणि को स्वाभापवक करिे वाला ।
िद्मोंत्िलिमलिकुमुदसौगष्तिकिुण्डरीकशिित्रमिुकपियंगुिािकीिुटिाणीनिदशेमानि
मूत्रपवरजिीयानि भवष्ति । (च.सू.४/३४)

द्रव्य Botanical Name Family
िद्मा Nelumbo nucifera Nymphaceae
उत्िल Nymphaea alba Nymphaceae
िमलि A variety of Nelumbo nucifera Nymphaceae
कुमुद Nymphaea alba Nymphaceae
सौगष्तिक ?
िुण्डरीक Red variety of Nymphaea lotus Nymphaceae
शिित्र A variety of Nelumbo nucifera Nymphaceae
मिुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
पियंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae
िािकीिुटि Woodfordia fruticosa Lythraceae

मूत्रवविेचिीय
Diuretics

परिभाषा
मूत्रस्य पवरेचिं करोनि इनि मूत्रपवरेचिीयम् । (च.द.)
मूत्रस्य पवरेचिं बर्हःसारणं, ित्र र्हिम् । (यो.)
जो द्रव्य मूत्र की िवृनि करवाए ।
सुश्रुि िे परुषकार्दएवं तृणपंचमूलको मूत्रदोषहर कहा ।
वृक्षादिीश्वदंटरावसुकवमशरिाषाणभेददभिकुशकाशगुतद्रेत्किमूलािीनि इनि दशेमानि
मूत्रपवरेचिीयानि भवष्ति ।(च.सू.४/३४)

द्रव्य Botanical Name Family
वृक्षादिी Dendrophthoe falcata Loranthaceae
श्वदंटरा Tribulus terrestris Zygophyllaceae
वसुक Indigofera ennaphylla Paplionaceae
वमशर Gynandropsis gynandra Capparaceae
िाषाणभेद Bergenia ligulata Saxifragaceae
दभि A variety of Desmostachya bipinnataGramineae
कुश Desmostachya bipinnata Gramineae
काश Saccharum spontaneum Gramineae
गुतद्रा Saccharum sara Gramineae
इत्किमूल ?

To Be Continued…..

कासहर
AntitussiveDrugs

पररभाषा
कासं हरतीतत कासहरम् । (यो.)
सुश्रुत ने विदारीगंधादद एिं सुरसादद गण को कासहर कहा ।
द्राक्षाभयामलक-विप्िली-दुरालभा-श ंगी-कण्टकाररका-ि श्चीर-िुनननिा-तामलक्य इतत दशेमातन
कासहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३६)

द्रव्य BotancalNames Family
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae
विप्िली Piper longum Piperaceae
दुरालभा Fagonia cretica Zygophyllaceae
श ंगी Pistacia integerrima Anacardiaceae
कण्टकाररका Solanum xanthocarpum Solanaceae
ि श्चीर White variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
िुनननिा Red variety of Boerhavia diffusa Nyctaginaceae
तामलकी Phyllanthus niruri Euphorbiaceae

श्वासहर
Dyspnoea Relieving Drugs

पररभाषा
श्िासं श्िासरोगं हरतीतत श्िासहरम् ।
सुश्रुत ने विदारीगंधादद एिं सुरसादद एिं दशमूल इन गणों को श्िासहर कहा ।
शटी-िुष्करमूल-अम्लिेतस-एला-दहंगु-अगुरु-सुरसा-तामलकी-जीितती-चण्डा-इतत दशेमातन
श्िासहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३७)

द्रव्य Botanical Name Family
शटी Hedychium spicatum Zingiberaceae
िुष्करमूल Inula racemosa Compositae
अम्लिेतस Garcinia pedunculata Guttiferae
एला Elettaria cardamom Zingiberaceae
दहंगु Ferula narthex Umbelliferae
अगुरु Aquilaria agallocha Thymeleaceae
सुरसा Ocimum sanctum Labiatae
तामलकी Euphorbia niruri Euphorbiaceae
जीितती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae
चण्डा ?

शोथहर
Anti-Edema Drugs

पररभाषा
शोथं हरतीतत शोथहरम् ।(र.िै.)
सुश्रुत ने ववदारीगंधाददएिं करमदाादद गणों को श्िासहर कहा ।
िाटला-अन्ननमंथ-श्योनाक-बिल्ि-काश्मयन-कण्टकाररका-ि हती-शालिणी-ि श्निणी-गोक्षुरका
इतत दशेमातन शोथहराणण भिन्तत । (च.सू.४/३८)

द्रव्य Botanical Name Family
िाटला Stereospermum suaveolens Bignoniaceae
अन्ननमंथ Premna mucronata Verbinaceae
श्योनाक Oroxylum indicum Bignoniaceae
बिल्ि Aegle marmelos Rutaceae
काश्मरी Gmelina arborea Verbinaceae
कण्टकाररका Solanum xanthocarpum Solanaceae
ि हती Solanum indicum Solanaceae
शालिणी Desmodium gangeticum Paplionaceae
ि न्श्निणी Uraria picta Paplionaceae
गोक्षुर Tribulus terrestris Zygophyllaceae

ज्वरहर
Antipyretics

पररभाषा
ज्िरसंतािं हरतीतत ज्िरहरम् ।
सुश्रुत ने पटोलाददएिं साररवाददगणों को ज्िरहर कहा ।
साररिा-शकनरा-िाठा-मंन्जष्ठा-द्राक्षा-िीलु-िरुषक-अभया-आमलक-विभीतकानीतत ज्िरहराणण
भिन्तत । (च.सू.४/३९)

द्रव्य Botanical Name Family
साररिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
शकनरा
िाठा Cissampelos pareira Menispermaceae
मंन्जष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
िीलु Salvadora persica Salvadoraceae
िरुषक Grewia asiatica Tiliaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
आमलकी Emblica officinalis Euphorbiaceae
विभीतक Terminalia bellirica Combretaceae

श्रमहर
Anti-fatigue Drugs

पररभाषा
जो द्रव्य शरीर की थकािट को दूर करे ।
द्राक्षा-खजूनर-वियाल-िदर-दाड़िम-फल्गु-िरुषक-इक्षु-यि-षन्ष्टका इतत दशेमातन श्रमहराणण भिन्तत ।
(च.सू.४/४०)

द्रव्य Botanical Name Family
द्राक्षा Vitis vinifera Vitaceae
खजूनर Phoenix sylvestris Arecaceae
वियाल Buchanania lanzan /B. latifoliaAnacardiaceae
िदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
दाड़िम Punica granatum Punicaceae
फल्गु Ficus carica Moraceae
िरुषक Grewia asiatica Tiliaceae
यि Hordeum vulgare Gramineae
षन्ष्टक Oryza sativa Gramineae
इक्षु Saccharum officinarum Gramineae

To Be Continued ….

दाहप्रशमन
Drugs alleviating Burning/Heating Sensation

परिभाषा
दाहं प्रशमयतीतत दाहप्रशमनम् ।(यो.)
जो द्रव्य बाह्य या आभयांतर दाह को शांत करे ।
सुश्रुत ने साररवादद, अंजनादद, न्यग्रोधादद, गुडूच्यादद और उत्पलादद गण को दाहनाशक
कहा ।
लाजा-चन्दन-काश्मययफल-मधूक-शकयरा-नीलोत्पल-उशीर-साररवा-गुडूची-ह्रीबेराणीतत दशेमातन
दाहप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४१)

द्रव्य Botanical Name Family
लाजा Oryza sativa Gramineae
चन्दन Santalum album Santalinaceae
काश्मरी फल Gmelina arborea Verbinaceae
मधूक Madhuka indica Sapotaceae
शकयरा Sugar/Mishri
नीलोत्पल Nymphaea stellate Nymphaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae
साररवा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae
गुडूची Tinospora cordifolia Menispermaceae
हीबेर Pavonia odorata Malvaceae

शीतप्रशमन
Drugs Alleviating Cold Sensation

परिभाषा
शीतं प्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)
जो द्रव्य शीत (ठण्ड लगना) को शांत करे ।
रास्नागुरुणण शीतापनयनप्रलेपनानाम् । (च.सू.२५)
तगर-अगुरु-धान्यक-श्ररंगवेर-भूतीक-वचा-कण्टकायायन्ननमंथ-श्योनाक-पपप्पल्य इतत दशेमातन
शीतप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४२)

द्रव्य Botanical Names Family
तगर Valeriana wallichii Valarianaceae
अगुरु Aquilaria agallocha Thymelaeaceae
धान्यक Coriandrum sativum Umbelliferae
श्ररंनवेर Zingiber officinalis Zingiberaceae
भूतीक Trachyspermum ammi Umbelliferae
वचा Acorus calamus Araceae
कण्टकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae
अन्ननमंथ Premna mucronata Verbinaceae
श्योनाक Oroxylum indicum Bignoniaceae
पपप्पली Piper longum Piperaceae

उदददप्रशमन
Antiallergic Drugs for Skin Rashes

परिभाषा
उददो वरटीदष्टाकारः शोथः, तत्प्रशमन उददयप्रशमनः । (च.द.)
शीतपानीयसंस्पशायत् शीतकाले पवशेषतः सरागकण्डूः शोफः स्यात् उददयः ।
उददय को शांत करने वाले द्रव्य
ततन्दुक-पप्रयाल-बदर-खददर-कदर-सप्तपणय-अश्वकणय-अजुयन-असन-अररमेद इतत दशेमातन
उददयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४३)

द्रव्य Botanical Name Family
ततन्दुक Diospyros peregrina Ebenaceae
पप्रयाल Buchanania lanzan Anacardiaceae
बदर Zizyphus jujuba Rhamnaceae
खददर Acacia catechu Mimosaceae
कदर Acacia suma Mimosaceae
सप्तपणय Alstonia scholaris Apocyanaceae
अश्वकणय Dipterocarpus alatus Diptercarpaceae
अजुयन Terminalia arjuna Combretaceae
असन Pterocarpus marsupium Paplionaceae
अररमेद Acacia farneciana Mimosaceae

अंगमददप्रशमन
Body ache Relievers

परिभाषा
अंगमदं प्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)
जो द्रव्य अंगमदय को दूर करे ।
पवदारीगन्धा-परन्श्नपणी-बरहती-कण्टकारी-एरण्ड-काकोली-चन्दन-उशीर-एला-मधुक इतत
दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४४)

द्रव्य Botanical Name Family
पवदारीगन्धा Desmodium gangeticum Paplionaceae
परन्श्नपणी Uraria picta Paplionaceae
बरहती Solanum indicum Solanaceae
कण्टकारी Solanum xanthocarpum Solanaceae
एरण्ड Ricinus communis Euphorbiaceae
काकोली Hebanaria accuminata/ Roscoca proceraOrchidaceae
चन्दन Santalum album Santalinaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae
एला Elettaria cardemomum Zingiberaceae
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae

शूलप्रशमन
Antispasmodic Drugs /Colic Relievers

परिभाषा
शूलंप्रशमयतीतत शीतप्रशमनम् । (यो.)
जो द्रव्य शूल को दूर करे ।
पपप्पली-पपप्पलीमूल-चव्य-चचत्रक-श्ररंनवेर-मररच-अजमोदाजगन्धाजाजी-गण्डीराणीतत इतत
दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४५)

द्रव्य Botanical Name Family
पपप्पली Piper longum Piperaceae
पपप्पलीमूल Roots of Piper longum Piperaceae
चव्य Piper chaba Piperaceae
चचत्रक Plumbago zeylanica Plumbaginaceae
श्ररंनवेर (सोंठ) Zingiber officinalis Zingiberaceae
मररच Piper nigrum Piperaceae
अजमोद Trachyspermum roxburghianumUmbelliferae
अजगन्धा Gynandropsis gyanandra Capparidaceae
अजाजी Cuminum cyminum Umbelliferae
गाण्डीर Euphorbia antiquarum Euphorbiaceae

शोणितस्थापन
Hemostatic Drugs

परिभाषा
शोणणतस्थापन शब्द के तीन अथय –1 रक्तप्रसादन 2 रक्तस्तम्भन 3 रक्तवधयक
शोणणतस्य दुष्टस्य दुन्ष्टमपहत्य तत् प्रकरतौ स्थापयतीतत शोणणतस्थापनम् । (च.द.)
शोणणत स्थापयतत अततप्रवरत्तं स्तम्भयतीतत शोणणतस्थापनम् । (यो.)
शोणणतस्थापनं शोणणताततप्रवरपत्त स्तम्भनम् । (सु.चच.)
जो द्रव्य दोष दूपषत रक्त की पवकरतत को दूर कर उसे प्रकरततस्थ स्थापपत कर ।
मधुमधुक-रुचधर-मोचरस-मरत्कपाल-लोध्र-गैररक–पप्रयंगु-शकयरा-लाजा इतत दशेमातन
शोणणतस्थापनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४६)

द्रव्य Botanical Name Family
मधु Honey
मधुक Glycyrrhiza glabra Paplionaceae
रुचधर Crocus sativa Iridaceae
मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae
मरत्कपाल
लोध्र Symplocos racemosa Symplocaceae
गैररक Ferrum haematite
पप्रयंगु Callicarpa macrophylla Verbinaceae
शकयरा
लाजा Oryza sativa (fried paddy) Gramineae

वेदनास्थापन
SensationStabilizers


परिभाषा

वेदनायां संभूतायां तां तनहत्य शरीरं प्रकरत्तौ स्थापयतीतत वेदनास्थापनम् । (च.द.)

वेदनां स्थापयतत इतत वेदनास्थापनम् ।

जो पीड़ा को नष्ट करे

शाल-कट्फल-कदम्ब-पद्मक-तुम्ब-मोचरस-शशरीष-वंजुल-एलवालुक-अशोकाइतत
दशेमातन वेदनास्थापनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४७)

द्रव्य Botanical Name Family
शाल Shorea robusta Dipterocarpaceae
कट्फल Myrica nagi Myricaceae
कदम्ब Anthocephalus indicus Rubiaceae
पद्मक Prunus cerasus Rosaceae
तुम्ब Xanthoxylum alatum Rutaceae
मोचरस Salmalia malabarica Bombacaceae
शशरीष Albizzia lebbeck Mimosaceae
वंजुल (वेतस) Salix caprea Salicaceae
एलवालुक Brunus cerasus Rosaceae
अशोक Saraca asoca Caesalpiniaceae

संज्ञास्थापन
Restoratives of Consciousness

परिभाषा
संज्ां ज्ानं स्थापयतीतत संज्ास्थापनम् । (च.द.)
जो द्रव्य संज्ा को फफर से स्थापपत कर
दहंगु-कै टयय-अररमेद-वचा-चोरक-वयस्था-गोलोमी-जादटला-पलंकषा-अशोकरोदहण्य इतत दशेमातन
संज्ास्थापनातन भवन्न्त । ।(च.सू.४/४८)

द्रव्य Botanical Name Family
दहंगु Ferula narthex Umbelliferae
कै टयय(पवयत तनम्ब) Murraya koenigii Rutaceae
अररमेद A variety of Acacia catechu Mimosaceae
वचा Acorus calamus Araceae
चोरक (चोरपुष्पी) Angelica glauca Umbelliferae
वयस्था (ब्राह्मी) Bacopa monnieri Scrophulariaceae
गोलोमी A variety of Acorus calamus Araceae
जादटला Nardostachys jatamansi Valarianaceae
पलंकषा Commiphora mukul Burseraceae
अशोकरोदहणी Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae

प्रजास्थापन
Pregnancy Stabilizers

परिभाषा
प्रजोपघातकं दोषं हत्वा प्रजां स्थापयतीतत प्रजास्थापनम् । (च.द.)
जो द्रव्य संतान का प्रततबंध करने वाले दोषों व रोगों को दूर कर प्रजा या संतान उत्पतत
म सहायक हों ।
प्रजां गभय स्थापयतत दोषं तनरस्येतत प्रजास्थापनम् । (यो.र.)

ऐन्द्री-ब्राह्मी-शतवीयाय-सहस्रवीयाय-अमोघा-अव्यथा-शशवा-अररष्टा-वाट्यापुष्पी-पवष्वकसेनकान्ता
इतत दशेमातन अंगमदयप्रशमनातन भवन्न्त ।(च.सू.४/४९)

द्रव्य Botanical Names Family
ऐन्द्री Citrullus colocynthis Cucurbitaceae
ब्राह्मी Bacopa monnieri Scrophulariaceae
शतवीयाय Cynodon dactylon Gramineae
सहस्रवीयाय A variety of Cynodon dactylon Gramineae
अमोघा(आमलकी,पाटला) Emblica officinalis Euphorbiaceae
अव्यथा(गुडूची, हरीतकी) Tinospora cordifolia Menispermaceae
शशवा Terminalia chebula Combretaceae
अररष्टा(कटुरोदहणी) Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae
वाट्यापुष्पी Sida cordifolia Malvaceae
पवष्वकसेनकान्ता(पप्रयंगु) Callicarpa macrophylla Verbinaceae

वयस्थापन
Longevity Promoters

परिभाषा
वयः तरुणं स्थापयतीतत वयःस्थापनम् । (च.द.)
जो द्रव्य वय-तरुणावस्था को न्स्थर रखे ।
वयसे दहतं वयस्यं, जरामशभहत्य योवनं रक्षतत । (र.वै.)
आमलकं वयःस्थापनानाम् । (च.सू.२५)
अमरता-अभया-धात्री-मुक्ता-श्वेता-जीवन्ती-अततरसा-मण्डूकपणी-न्स्थरा-पुननयवा इतत दशेमातन
वयःस्थापनातन भवन्न्त । (च.सू.४/५०)

द्रव्य Botanical Name Family
अमरता Tinospora cordifolia Menispermaceae
अभया Terminalia chebula Combretaceae
धात्री Emblica officinalis Euphorbiaceae
मुक्ता Pearl
श्वेता White variety of Clitoria ternateaPaplionaceae
जीवन्ती Leptadenia reticulata Asclepiadaceae
अततरसा Asparagus racemosus Liliaceae
मण्डूकपणी Centella asiatica Umbelliferae
न्स्थरा Desmodium gangeticum Paplionaceae
पुननयवा Boerhaavia diffusa Nyctaginaceae

End of Charkokt Vargikaran

कृमिघ्न
Anthelmintics/Antibiotics

परिभाषा
कृमीन् हन्ति इति कृममघ्नम् ।
उदरगि विमितन प्रकार के कृममयों को नष्ट करें ।
पलाश, कीटमारी यिानी, कं वपल्लक, अनारमूल त्िक्, पारसीक यिानी -गण्डूपद कृमम ।
अजिायन सत्ि विडंग, मुस्िक, कपूूर, हहंगु, हररद्रा -अंकुश कृमम
विडंग, कं वपल्लक, पूगफल, अनारमूल त्िक् -स्फीि कृमम
लिण, फफटकरी, एलुआ, चित्रक, सप्िपणू, चिरायिा –सूत्र कृमम
अक्षीिमररिगण्डीरकेबुकविडंगतनगुूण्डीफकणणहीश्िदंष्रािृषपणणूकाखुपणणूका इति दशेमातन
फिममघ्नातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१५)

द्रव्य Botanical Names Family
अक्षीि Moringa oleifera Moringaceae
मररि Piper nigrum Piperaceae
गण्डीर(शमठ शाक) Euphorbia antiqurum Euphorbiaceae
केबुक ?/Costus speciosus Zingiberaceae
विडंग Embelia ribes Myrsinaceae
फकणणहह(कटिी) Achyranthes aspera Amarathaceae
श्िदंष्रा Tribulus terrestris Zygophyllaceae
तनगुूण्डी Vitex negundo Verbinaceae
िृषपणणूका A variety of Ipomoea reniformis Convolvulaceae
आखुपणणूका(मूवषकपणी) Ipomoea reniformis Convolvulaceae

विषघ्न
Alexeterics /Anti-allergic Drugs

परिभाषा
जोद्रव्यस्थािर,जांगमअथिािौमफकसीिीप्रकारकेविषद्रव्यजतनिविष
प्रिािकोनष्टकरेंयाकमकरेउतहेंविषघ्नकहाजािाहै।यहप्रिािजतयकमूहै
अगद,विषापह,गरनाशन,विषनाशनइसकेपयाूयहै।
मशरीषो विषघ्नानाम् । (ि.सू.२५/४० )
मदनफल, श्िेि अपरान्जिा, गुडूिी ,शाल ,सजूरस, पाठा, कट्फल ।
हररद्रामंन्जष्ठासुिहासूक्ष्मैलापामलतदीितदनकिकमशरीषमसतधुिारश्लेष्मािका इति
दशेमातन विषघ्नातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१६)

द्रव्य Botanical Names Family
हररद्रा Curcuma longa Zingiberaceae
मंन्जष्ठा Rubia cordifolia Rubiaceae
सुिहा(रास्ना) Pluchea lanceolata/Operculina turpethumCompositae/Convolv-
ulaceae
सूक्ष्मैला Elettaria cardemomum Zingiberaceae
पामलतदी(श्यामलिा) Black variety of Operculina turpethum Convolvulaceae
ितदन Santalum album Santalinaceae
किक Strhychnos potatorum Loganiaceae
मशरीष Albizzia lebbeck Mimosaceae
मसतधुिार Vitex negundo Verbinaceae
श्लेष्मािक(बहुिार) Cordia dichotoma Boraginaceae

स्तन्यजनन
Galactagogues

परिभाषा
स्ितय जनयति इति स्ितयजननम् । (यो.)
सुश्रुिोक्ि काकोल्याहद गण, कापाूस बीज, विदारीकतद, जीरक इत्याहद द्रव्य
स्ितयजनन द्रव्य हैं ।
िीरणशामलषन्ष्टकेक्षुिामलकादिूकुशकाशगुतद्रेत्कटकत्तृणमूलानीति दशेमातन स्ितयजननानी
ििन्ति ।(ि.सू.४/१७)

द्रव्य Botanical Names Family
िीरण (उशीर) Vetiveria zizanoides Gramineae
शामल Oryza sativa Gramineae
षन्ष्टक A variety of Oryza sativa Gramineae
इक्षुिामलका(खागामलका) Astercantha longifolia Acanthaceae
दिू Desmostachya bipinnata Gramineae
कुश A variety of D. bipinnata Gramineae
काश Saccharum spontaneum Gramineae
गुतद्रा(गुडूिी) Tinospora cordifolia/ Saccharum sara Menispermaceae /
Gramineae
इत्कटमूल ?/Sesbania aculeata Paplionaceae
कत्तृणमूल(गतधिृण) Cymbopogon schonanthus Gramineae

स्तन्यशोधन
Galacto-purificators

परिभाषा
दोष दूवषिं स्ितयं शोधयति इति स्ितयशोधनम् ।
अष्टविध स्ितयदोष में इन द्रव्यों का प्रयोग फकया जािा है
पाठामहौषधसुरदा�मुस्िमूिाूगुडूिीित्सकफलफकराितिक्िककटुरोहहणीसाररिा इति
दशेमातन स्ितयशोधनातन ििन्ति । (ि.सू.४/१८)

द्रव्य Botanical Names Family
पाठा Cissampelos pariera Menispermaceae
महौषध Zingiber officinalis Zingiberaceae
सुरदा� Cedrus deodara Pinaceae
मुस्िक Cyprus rotundus Cyperaceae
मूिाू Marsdenia tenacissima Asclepiadaceae
गुडूिी Tinospora cordifolia Menispermaceae
ित्सकफल Holarrhena antidysentrica Apocyanaceae
फकराितिक्ि Swertia chiraita Gentianaceae
कटुरोहहणी Picrorhiza kurroa Scrophulariaceae
साररिा Hemidesmus indicus Asclepiadaceae

शुक्रजनन
Spermatopoietics

परिभाषा
यस्माद् शुिस्य िृद्चध स्याद् शुिलं हह िदुच्यिे।
यथा अश्िगंधा मुशली शकूरा ि शिािरी ।।(शा.स.पू.४/१६)
शुिजनन ि शुिल पयाूय
जीिक ऋषिककाकोलीक्षीरकाकोलीमुद्गपणीमाषपणीमेदािृद्ध�हाजहटलाकुमलङ्गा इति
दशेमातन शुिजननातन ििन्ति ।(ि.सू.४/१९)

द्रव्य Botanical Name Family
जीिक Melaxis mucifera/Microstylis muscifera Orchidaceae
ऋषिक Melaxis accuminata/M. wallichii Orchidaceae
काकोली Hebanaria accuminata/Roscoca procera Orchidaceae
क्षीरकाकोली Lilium polyphyllum Liliaceae
मुद्गपणी Phaseolus mungo/Phaseolus trilobusPaplionaceae
माषपणी Teramnus labialus Paplionaceae
मेदा Polygonatum multiflorum/ P. airrhifoliumAsparagaceae
िृद्ध�हा(शिािरी) Asparagus racemosus Liliaceae
जाहटला (उच्िटा) Nardostachys jatamansi Valarianaceae
कुमलङ्गा(उच्िटािेद/
मशिमलंगी)
?/Bryonia lacinosa Cucurbitaceae

शुक्रशोधन
Spermato-purificators

परिभाषा
दोष दूवषिं शुिं शोधयति इति शुिशोधनम् ।
अष्टविध शुि दोष में उपयोगी
कुष्ठ: एलिालुककटफलसमुद्रफेनकदम्बतनयाूसेक्षुकाण्डेक्षु: इक्षुरकिसुकोशीराणीति दशेमातन
शुिशोधनातन ििन्ति ।(ि.सू.४/२०)

द्रव्य Botanical Name Family
कुष्ठ Saussurea lappa Compositae
एलिालुक Brunus cerasus /Prunus cerasusRosaceae
कट्फल Myrica nagi Myricaceae
समुद्रफेन Internal cell of Sepia officinalisSepiidae
कदम्ब तनयाूस Anthocephalus indicus Rubiaceae
इक्षु Saccharum officinarum Gramineae
काण्डेक्षु Saccharum spontaneum Gramineae
इक्षुरक Astercantha longifolia Acanthaceae
िसुक Indigofera ennaphylla Paplionaceae
उशीर Vetiveria zizanoides Gramineae

To be continued …